Jak se dívat na "stavebko"

Stavební spoření

Je to jeden z nejpopulárnějších finančních produktů v Česku, za posledních pár let zaznamenal poměrně výrazné změny, stát dokonce měnil pravidla uprostřed hry – a lidé stále sjednávají nové smlouvy. O čem je řeč? To byste neuhádli ani za šest státních podpor!

Zopakujme si základní fakta, která platila ještě v roce 2011. Mohli jste mít buď tzv. „starou smlouvu“, tam byl maximální roční vklad, na který jste dostali státní podporu, 18 tisíc korun. Státní podpora byla 25 procent z vkladu, čili maximálně 4500 Kč. Pokud jste na svoje stavebko vložili více než těch 18 tisíc, víc od státu už jste nedostali. Tyto staré smlouvy měly většinou úrok dvě až tři procenta ročně, jím se úročily všechny peníze na účtu, včetně státního příspěvku a třeba i loňských úroků.

Druhá varianta byla tzv. „nová smlouva“, ta už tak výhodná nebyla, ale pořád ještě to šlo. Maximální roční vklad byl 20 tisíc Kč, ale státní podpora klesla na 15 procent z vkladu, čili jste mohli maximálně dostat tři tisíce. Úroky se pohybovaly mezi jedním až třemi procenty, podle smlouvy a podle akce, kterou jste chytili při sjednání.

Stavebních spoření můžete mít klidně několik, státní podporu ale můžete mít pouze jednu.

Po poslední úpravě, která byla po velkých bojích nakonec schválena, jsou pravidla hry následující: Maximální vklad, na který ještě dostanete státní podporu, je 20 tisíc korun. Státní podpora je 10 procent z vkladu, čili maximálně dva tisíce. Nově se bude z výnosů platit i daň z příjmů (starší smlouvy byly ze zákona osvobozeny).

Takže pro pořádek: pokud už máte stavebko nějaký ten pátek, tak za rok 2011 se ještě hrálo podle pravidel, která máte uvedena ve smlouvě doma. Od letoška se už pravidla změnila. Můžete s tím souhlasit, nebo také ne – a to je tak všechno. Vzkaz našich zastupitelů je jasný: pravidla určujeme my, komu se to nelíbí, ať si třeba zruší smlouvu.

Tip

Úroky, které se vám během roku nastřádají, se počítají také jako vklad, takže nemusíte vložit celých 20 000 Kč, abyste dostali plnou státní podporu. Když máte na účtu například sto tisíc a úrok je tři procenta, dostanete tři tisíce korun jenom na úrocích. Pak vám stačí vložit pouze 17 000 korun a celá státní podpora je doma.

Jak to funguje

Princip je z pohledu klienta velmi jednoduchý. S pomocí svého osobního finančního poradce nebo na pobočce některé stavební spořitelny uzavřete smlouvu. Ta vás opravňuje (nikoliv nutí) vkládat peníze na účet. Většinou se s vámi ve spořitelně budou rovnou bavit o měsíčních vkladech, ale pokud se zeptáte, tak zjistíte, že vkládat peníze můžete vlastně kdykoliv. Takže klidně čtyřikrát měsíčně nebo jednou za rok.

Za peníze, které leží na účtu vašeho stavebka, vám náleží úrok. Tím se úročí nejen peníze, které jste na účet sami poslali, ale i státní podpora. Pozor ovšem na to, kdy se státní podpora na účet připíše, teprve od toho okamžiku se úroky počítají. Například státní podpora za rok 2012 bude připsána až v dubnu 2013, takže se také až od dubna 2013 bude úročit.

Peníze máte vázané na šest let, jinými slovy, po šesti letech můžete všechny peníze vybrat bez sankcí. Pokud z jakéhokoliv důvodu potřebujete vybrat peníze dřív, jde to také, počítejte ale s tučným výkupným. Předčasné zrušení stavebka a výběr peněz může trvat i dva měsíce, což sice můžete uspíšit tzv. „zrychleným řízením“, pak ale počítejte s výkupným ještě tučnějším.

Proč mít stavebko

Důvodů, proč mít dnes stavebko je několik:

► Stále ještě solidní úrok
► Státní podpora výnos ještě navýší
► Vklady jsou pojištěny až do ekvivalentu 100 000 eur
► Možnost financování nového bydlení nebo rekonstrukce: úvěr ze stavebního spoření

Proč stavebko nemít

► Peníze máte zamčené na šest let (dostanete se k nim pouze se sankcí)
► Finanční produkt plně pod palcem státu, který je schopen měnit pravidla během hry

Po uplynutí šesti let můžete volně pokračovat dál, v podstatě jakkoliv dlouho, dokud nenarazíte na cílovou částku. Nad cílovou částku se vám spořit nepodaří. Buď vám peníze vrátí zpět, nebo se cílová částka automaticky navýší, ovšem samozřejmě s příslušným poplatkem. Nebo můžete smlouvu zrušit, všechny peníze vybrat a použít na jakýkoliv účel. Hodně se sice mluvilo o tom, že je budete muset vrazit do bydlení, ale nikdy se to neschválilo.

Cílová částka

Sami si určete cílovou částku, do které budete spořit. Nezapomeňte, že poplatek za zřízení smlouvy se platí právě z této částky, takže v zájmu „hodné paní“ ve spořitelně je, abyste ji měli co nejvyšší, ve vašem zájmu je mít ji co nejnižší. Pokud to nezvládnete sami, nechejte si spočítat, kolik peněz při vaší měsíční úložce za šest let naspoříte, toto zaokrouhlete na desetitisíce nahoru a hotovo. Když vám bude paní vykládat, že je to málo a že musíte mít rezervu a že za tohle si nový byt nekoupíte, vyslechnout je slušné, neposlechnout rozumné. Cílová částka jde kdykoliv navýšit, milerádi a s úsměvem to vyřídí kdykoliv na počkání na kterékoliv pobočce stavební spořitelny nebo váš finanční poradce.

Co teď? Moje doporučení

Vždy je potřeba vyjít z aktuální finanční a rodinné situace, nějaké generální rady se tu těžko dávají. Jsou situace, kdy je uzavření stavebního spoření finanční nesmysl, ale najdou se i tříčlenné rodiny se čtyřmi stavebky a svůj důvod to má. Doporučuji poradit se s někým zkušeným, tím nemyslím „Frantu od vedle“, ale s někým, kdo financím dobře rozumí a komu věříte. Rozhodně nechoďte do stavební spořitelny, ušetřím vám cestu – tam se totiž dozvíte, že cituji: „Stavební spoření se hodí jednoduše pro každého a v každém věku.“ Není to pravda. Stavebko sice své místo v portfoliu má, ale vždy to musí mít svůj důvod.

Z nějakého mě neznámého důvodu je stavebko velmi populární jako spoření pro děti. Prcek se narodí, přijde „paní … pán “ a máme tu novou smlouvu. Rodiče chtějí malému spořit, ať má něco do života. Zajistěte si ale kvalitně i pojištění vašeho majetku – nemovitosti, domácnosti -  třeba ale přijde vichřice, pojistka na barák byla zbytečná, takže uzavřená není a malý Jiříček má po penězích.

Dám vám všem jednu radu na závěr: Jestli chcete vašim dětem pomoct, zajistěte především svoje stáří. Nic je totiž nevyčerpá více, než „staříci“ na krku, kteří by bez nich neměli kde bydlet a co jíst.