Malé peníze:

Na účtu mi přistála cizí výplata. Můžu si ji nechat?

(Skoro) každý týden odpovídá Jan Müller ze serveru Malé peníze na otázku čtenářů Peníze.cz. Dnes čtěte obzvlášť pečlivě, nechcete-li mít opletačky se zákonem.

Čtenářský dotaz: Minulý týden se mi stala divná věc. Na můj bankovní účet někdo poslal – nejspíš omylem – peníze, které mi nepatří. Nebylo to mnoho, ale málo také ne. Víc než patnáct tisíc korun. Už je to šest dní a k penězům se pořád nikdo nepřihlásil. Co mám dělat? Za jakých podmínek si můžu peníze nechat?

Odpověď bychom tentokrát rozdělili pro tazatele do dvou fází – před a po. Před a po čem? Pokud jste skutečně obdrželi na účet nějaké peníze omylem, silně vám doporučujeme přerušit čtení a hned to nahlásit bance. Je celkem jedno, jestli do banky zavoláte nebo napíšete (to ovšem můžete případně líp prokázat), ale provést takové oznámení je zcela ve vašem zájmu. Potud fáze před.

Na začátku tohoto odstavce vítáme tazatele zpět poté, co banku informoval, že na jeho účtu přibyly peníze, které mu asi neměly být adresovány. Banka situaci prošetří a peníze buďto vrátí zpátky, nebo vám dá vědět, že peníze přece jen na váš účet nedošly omylem, ale záměrně (na což jste mohli zapomenout). Zaslání peněz omylem na jiný účet není sice běžnou situací, kterou banky interně řeší, ale není to ani situací zcela výjimečnou.

V řeči paragrafů

Aby byla odpověď náležitě podložená, vzali jsme si na pomoc  právo v oblasti finančních služeb. To nám vysvětlí, proč tak naléhavě doporučujeme věc s bankou řešit.

Neoprávněně získané peníze jste za každých okolností povinni vrátit. Pokud to neuděláte, z hlediska občanského práva se jedná o bezdůvodné obohacení a tazateli hrozí trestní postih.

Podle ustanovení § 451 občanského zákoníku je ten, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, povinen takto získané prostředkyvrátit. Bezdůvodným obohacením je „majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů“. V případě omylem zaslaných peněžních prostředků se jedná o majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu – zjednodušeně řečeno, nebyl důvod, proč by dotyčnému měly být peníze zaslány. Na příjemce peněz lze proto podat civilní žalobu, aby vrátil takto neoprávněně získané peníze zpět.

Cizí omyl, váš podvod

Podle okolností se také ten, kdo si takto získané peněžní prostředky ponechá, může z hlediska trestního práva dopustit buďto trestného činu zatajení věci, nebo podvodu.

Trestného činu zatajení věci se podle § 219 trestního zákoníku dopustí ten, kdo si „přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu nikoli nepatrné hodnoty, která se dostala do jeho moci nálezem, omylem nebo jinak bez přivolení osoby oprávněné“. Skutkovou podstatu trestného činu podvodu podle §209 trestního zákoníku pak naplní ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. Nikoliv nepatrná hodnota je přitom částka dosahující alespoň 5000 korun.

Návod k rozlišení, zda se jedná o podvod, či o zatajení věci, poskytl Nejvyšší soud. Podle jeho judikátu z 16. května 2007 je rozhodující, zda pachatel věděl o omylu jiné osoby v době, kdy se peníze dostaly do jeho moci, tedy když se skutečně dozvěděl o takové platbě na bankovní účet (např. na základě výpisu z účtu). Věděl-li pachatel již v této době, že jde o peníze, které mu byly zaslány omylem, může spáchat trestný čin podvodu, nikoli trestný čin zatajení věci. Uvědomí-li si pachatel omyl (nebo je-li na něj upozorněn) až poté, co již získal cizí věc (za niž se považují i peníze na účtu), do své dispozice (do své moci), nemůže naplnit skutkovou podstatu trestného činu podvodu, ale v takovém případě není vyloučena jeho trestní odpovědnost pro trestný čin zatajení věci podle § 219 trestního zákoníku.

U částek nižších než 5000 korun lze uvažovat namísto trestní odpovědnosti o přestupku.

Takže jestli náš tazatel nedal na dobrou radu hned v úvodu článku, předpokládáme, že teď už nebude odkládat hledání e-mailu do banky...